Jaká je „cena zítřka“ a bude vše zadarmo?

Jednoduše fascinující čtení, plné nových a zajímavých myšlenek. Motivem, který se objevuje na pozadí celé knihy je tvrzení, že technologie je ve své podstatě deflační, resp. vytváří deflační tlaky. Tato myšlenka je z mého pohledu ohromující, byť po seznámení se s autorovými argumenty, dává dokonale smysl.

Autor tvrdí, že v závislosti na technologickém pokroku bude v budoucnu čím dál tím více obtížné vzdorovat těmto deflačním tlakům. Dokonce ani stále rostoucí dluh nepomůže. Naopak, autor varuje, že v případě, pokud nedojde ke změně, můžeme být svědky stále se rozšiřující mezery v bohatství, společenských nepokojů, dalšího vzestup populismu a možná dokonce i války a revoluce (násilných převratů a změn světového pořádku). Řešením, které autor nabízí je jednoduše se poddat deflačním tlakům. Co víc, autor dokonce tvrdí, že deflace je klíčem k nadbytku a hojnosti v budoucnosti.

Předpoklady technologického pokroku

Při čtení knihy mne napadlo, jestli exponenciálně rostoucí technologický pokrok a doprovodné deflační tlaky nejsou naopak důsledkem a průvodním jevem současné inflační monetární politiky. A zda by to samé platilo i v případě opačné monetární politiky.

Postupoval by technologický pokrok stejným tempem i pokud pobídky pro investory nebudou tak atraktivní, jako jsou za současného systému? Byly by deflační tlaky stejné? Mám za to, že technologický pokrok by pravděpodobně zpomalil, což není samo o sobě nic špatného. Stejně tak i samotné deflační tlaky by nejspíš povolily. Z toho dovozuji, že intenzita deflačních tlaků, které technologie přináší z velké části závisí na rychlosti a překotnosti technologického růstu. Ten je však uměle přiživován vlivem inflační monetární politiky (infúzí nových peněz a dluhu do ekonomiky).

Co na to umělá inteligence?

Autor dále uvádí mnoho postřehů a vhledů do řady jiných oblastí jako je umělá inteligence, udržitelné zdroje energie, teorie her a sociální antropologie. Osobně vždy vítám jakékoliv snahy o propojování znalostí z několika různých disciplín. Tak například, Jeff Booth v knize tvrdí, že v budoucnosti dojde k tomu, že umělá inteligence nahradí lidstvo ve veškerých činnostech. Tím pádem dojde ke zrušení velkého množství (či dost možná všech) pracovních pozic.

Z jeho argumentace mi ale není jasné, co bude v takovém případě zdrojem příjmů pro jednotlivce. Možnost práce jednotlivce v takovém případě přestala existovat. Zároveň nedojde k vytvoření žádných nových možností. Autor upozorňuje, že v podstatě vše bude levnější díky deflačním tlakům technologií. Lidé ale budou i v takovém případě potřebovat alespoň nějaký příjem k uspokojení svých potřeb.

Booth vyjadřuje své výhrady k nepodmíněnému příjmu (universal basic income), ale nenavrhuje žádnou alternativu, jakým způsobem získají peníze lidé, jejichž práce byla nahrazena umělou inteligencí. To jsou ovšem v konečném důsledku potencionálně všechny myslitelné pracovní pozice. Dokud budeme žít ve světě, kde není vše zdarma, stále budeme nuceni k tomu přijít s nějakým mechanismem, kterým adresujeme tento problém. Absence jakéhokoliv návrhu na takový alternativní mechanismus je podle mého názoru největším nedostatkem knihy. Bez ohledu na to, ale rozhodně stojí za přečtení.