Proč z knihy do hlavy?

#zknihydohlavy je blog o knihách. Ty totiž představují nejlepší možný průsečík pro platformu věnovanou znalostem a vědění. Kniha již stovky let představuje ideální formu pro přenos informací. Její vydání stojí jisté úsilí, a proto lze očekávat, že informace v ní obsažené budou alespoň trochu upravené a nebudou prezentované v jejich syrové podobě. V dnešní době moderních technologií kniha představuje z pohledu zpracování v ní obsažených informací významný kontrast proti jiným způsobům, jakým je možné informace dnes získávat (řeč je především o online médiích, sociálních sítích atd.). Její kouzlo spočívá zejména v tom, že vzhledem ke svojí povaze představuje jakýsi filtr, nebo pomyslnou laťku, pro úplné bahno. Knihy sice nepatří k nejrychlejším médiím pro přenos informací, ale přesto po nich rádi sáhneme pokaždé, když se chceme dozvědět něco nového.

Čteme je z různých důvodů. Zároveň nové informace nemusí nutně být jediným důvodem, proč tak činíme. Naopak, mnohdy čteme jednoduše pro zábavu. V každém případě je to fajn a tento blog je oslava všeho, co přijímáme z knihy do hlavy.

Kdo jsme

Jsme dva, A. a L.

L. se zajímá o řadu různých oborů a odvětví, od fyziky, matematiky a neurověd, přes kryptografii, ekonomii, Bitcoin, právo a filozofii, až po technologie, IT, umění, horologii a literaturu. A. ráda čte hlavně beletrii, od klasiky přes severskou krimi až po knižní novinky a vlastně všechno, co upoutá její pozornost.

Ke knihám jsme měli vždy velmi blízko. V posledních letech, a obzvlášť pak během studií, jsme toho ale moc nepřečetli. Rozhodli jsme se proto v sobě tuto vášeň znovu zažehnout. Sami pro sebe jsme si vytvořili čtenářskou výzvu, abychom se ke čtení vzájemně trochu vyhecovali. Na konci roku každý z přečtených knih vybereme jednu, kterou dáme tomu druhému přečíst v nadcházejícím roce.

Světy renesančního nadšence

Jak už bylo naznačeno výše, platforma Z knihy do hlavy vznikla ve snaze nabídnout společný jmenovatel pro všechny informace, znalosti, vědění a poznatky ze všech možných oborů. V ideálním případě by mělo jít o takové nebe pro „renesančního člověka“, a to přesto, že v dnešním světě je představa člověka, který obsáhne veškeré vědění tak trochu utopická. Ale ona byla dost možná stejně utopická i dříve. Při hloubce poznání ve všech výše uvedených oblastech není v silách člověka být expertem na vše; to snad ani není cílem. Nadšencem však ano. Renesančním nadšencem.

Přínos renesančního nadšence, totiž není v hloubce poznání, ale ve schopnosti propojovat jednotlivé obory a nalézat souvislosti, které ostatním mohou zůstat skryté. Protože ve spletitosti a propojenosti dnešního světa, kdy lze celek stěží považovat jen za součet všech svých částí, ve smyslu klasické eukleidovské geometrie, přesahuje i přínos renesančního nadšence pouhý součet hloubky jeho poznání v jednotlivých oblastech odděleně.

Nadšení zkoumat nové světy má ale smysl i samo o sobě. Pokud je expert člověk, který ví čím dál víc o čím dál méně věcech, až ví nakonec úplně všechno úplně o ničem (jak uvádí Michael Žantovský v předmluvě druhého dílu Druhé derivace touhy od Tomáše Sedláčka), pak je renesanční nadšenec protipólem takového experta.

A je to tak dobře. Pojďme společně objevovat nové světy tady na Z knihy do hlavy.

close

Nespamujeme! Rozesíláme jednoduše jen oznámení nových příspěvků a občasné newslettery. Pro více informací si přečti zásady ochrany osobních údajů.