A co když to byl David, kdo byl ve výhodě? A nikoli Goliáš

Protože jsem od Gladwella četl už tři různé knihy, věděl jsem, že v knize David a Goliáš mohu očekávat další výjimečný příběh a velmi zajímavé téma. Nemýlil jsem se. Gladwell se pouští do konceptu boje s obry a tvrdí, že zdánlivá výhoda nemusí být vždy tak jednoznačná, a stejně tak to, co obvykle považujeme za nevýhodu, se může ukázat být právě tím, co převáží pomyslné misky vah ve prospěch takto znevýhodněné strany. Sotva existuje známější příběh o boji s obry než David a Goliáš. Gladwellův modus operandi spočívá v tom, že čtenáři předloží nějaká zdánlivě nezpochybnitelná fakta nebo alespoň něco, co je jako takové obecně přijímáno, a pak je obrátí naruby tím, že ukáže, že věci obvykle nejsou takové, jaké se zdají být. David a Goliáš se v tom nijak nelišil a pro ty, kdo jsou alespoň trochu obeznámeni s jinými Gladwellovými díly, by to také nemělo být překvapivé.

Takový David a Goliáš

Gladwell svou knihu otevírá tvrzením, že ačkoli se něco může zdát jako velmi nerovný boj ve prospěch jedné strany, jako biblická bitva mezi Davidem a Goliášem, ve skutečnosti může být taková událost opačného rázu. Byl to nakonec David, kdo byl ve výhodě! Gladwell pak předkládá řadu skutečných, dobře vyrešeršovaných příběhů, aby své tvrzení dále podpořil. V návaznosti na to ukazuje to, co nazývá „obrácenou U-křivkou“. Zjednodušeně řečeno, podle této teorie se v mnoha aspektech každodenního života stává, že určité věci jsou do určitého bodu prospěšné a pak začnou být naopak nevýhodou.

Například velikost třídy pro vzdělávání nebo bohatství rodičů pro schopnost úspěšně vychovávat dítě. Právě to, co začíná jako výhoda, se může časem stát přítěží. Také je zřejmé, že existují způsoby, kdy je možné výhodu vnímat jako nevýhodu – např. přijetí na univerzitu Ivy League může kvůli vyššímu konkurenčnímu prostředí odradit jinak velmi nadané studenty od cesty, kterou se chtěli vydat, a přimět je přistoupit na kompromis (příběh muže, který opustil vědeckou kariéru a stal se z něj daňový právník apod.). Vlastně mě to přimělo ocenit skutečnost, že přístup v akademické oblasti (bakalářské i magisterské studium) je v České republice poněkud odlišný, protože se méně klade důraz na známky, pokud jde o kariérní možnosti, a vysokoškolský titul je spíše nezbytným předpokladem pro to, aby bylo možné vykonávat určité profese (mluvím zejména o právnických profesích).

Může být nevýhoda výhodná?

Pak je tu zajímavá pasáž zabývající se nevýhodami. Gladwell ukazuje, že díky kompenzačnímu učení mohou znevýhodnění, jako je dyslexie, ve skutečnosti pomoci rozvíjet schopnosti, které ostatní lidé nemají, protože ti je nepotřebují. Velmi silný je příběh Davida Boiese, jednoho z nejznámějších litigačních advokátů v USA, který je dyslektik. Překonání nějakého postižení nebo znevýhodnění může vytvořit některé další dovednosti, které se mohou v dlouhodobém horizontu ukázat jako výhodné. Totéž platí pro odvahu, která je, jak říká Gladwell, také schopností získanou v důsledku překonání strachu. V tomto smyslu je velmi silná i kapitola o Jayi Freireichovi, průkopníkovi léčby leukémie.

Výše uvedené by se dalo shrnout takto: „Pokud nám vezmete dar čtení, vytvoříte dar naslouchání. […] Odeberete-li matku nebo otce, způsobíte utrpení a zoufalství. Ale jednou z deseti případů se z tohoto zoufalství zvedne nezdolná síla. V údolí Elah pozorujeme obra a pastýře, přičemž náš zrak přitahuje muž s mečem a štítem a třpytivou zbrojí. Ale tolik z toho, co je na světě krásné a cenné, pochází od pastýře, který má více síly a cílevědomosti, než si vůbec dokážeme představit.“.

Gladwell má ve zvyku stavět věci, samozřejmě retrospektivně, do takové perspektivy, v níž je vše jasné a nesporné. Tak moc, že se skoro zdá, že to v tom chaotickém, neuspořádaném a složitém systému, jakým náš život je, toto ani není možné. Přesto si myslím, že podstatu toho pěkně vystihuje komentář na zadním přebalu knihy od Janet Maslin z New York Times: „S knihou Malcolma Gladwella v ruce se svět stává méně komplikovaným“.