Ekonomie a lidské chování

Jakou sílu má intuice? Má rozhodování „v mžiku“ menší hodnotu?

Blink (v českém překladu vyšlo jako Mžik) je kniha o myšlení bez přemýšlení. Výraz intuice zde nejspíš poslouží jako nejlepší označení toho, o čem Gladwell píše ve své knize. Moji pozornost upoutala zejména možnost nahlédnout za oponu toho, co se děje v těch dvou vteřinách, kdy spatřím knihu, zaujme mne a následně si ji zakoupím, přečtu – a jak tomu tak většinou následně je – jsem z ní nakonec nadšený.

Nemohl jsem si pomoct, než přemýšlet o tom, jakým způsobem se Blink vztahuje ke knize Myšlení rychlé a pomalé. Přesto, že jsem druhou uvedenou knihu dosud nečetl, měl jsem za to, že toto téma je více méně totéž, o čem psal Daniel Kahneman ve své knize. Je zajímavé, že Gladwellův Blink vznikl dříve.

Výhody a limity intuice

V každém případě, pokud bych měl shrnout hlavní myšlenku obsaženou v knize, soustředil bych se především na sílu intuice, která vychází z našeho nevědomí. Ačkoliv intuici zcela nerozumíme a v mnoha případech je skutečně pomyslnou černou skříňkou, velmi často předčí tzv. „racionální vědecké“ uvažování a myšlení „založené na důkazech“. Důležité sdělení spatřuji v tom, že není důvod pro to bez dalšího odmítat skutečnosti, kterým nerozumíme jako nevědecké.

Náš mozek je velmi mocný nástroj, který neúnavně podvědomě zpracovává ohromná množství dat, se kterými denně přicházíme do styku. Jen na základě pouhých záblesků dat je náš mozek schopen podvědomě všechna data jemně rozkouskovat a učinit relevantní pozorování. Touto cestou je možné objevit vzorce v pouhém mžiku, kdy jsme svědky jednání určité osoby nebo osob. Takové okamžité úsudky jsou pro nás nevysvětlitelné, a to právě kvůli tomu, že k jejich utváření dochází na nevědomé úrovni. Jsou zde rovněž jisté bariéry ve vztahu ke schopnosti dokázat tyto úsudky rozumem odůvodnit. Tato dovednost, bez důkladného tréninku, může být významným způsobem omezena či ztížena našimi podvědomými předpojatostmi a stereotypy. Pro ilustraci si zkuste některý z IAT testů dostupných na https://implicit.harvard.edu/implicit/).

Schopnost vysvětlit a odůvodnit bleskové úsudky

Nedostatek ve schopnosti vysvětlit bleskové soudy nabízí důvod, proč panuje obecná neochota je přijmout bez bližšího zkoumání. Na stejný problém narážíme v případě umělé inteligence a nedostatečné odůvodněnosti jejích výstupů. Umělá inteligence často také funguje jako černá skříňka. Podobně jako v případě nevědomých úsudků, i v případě umělé inteligence mohou její výstupy být lepší, nicméně právě kvůli tomu, že nejsme schopni určit, proč přesně jsme my, nebo umělá inteligence, dospěli k určitému závěru, se cítíme nejistě. Navíc, jak se ukazuje, povinnost nebo snaha vysvětlit motivy, které vedly k určitému rozhodnutí nebo úsudku, mohou významným způsobem potlačit schopnost intuitivně dosáhnout samotného rozhodnutí nebo úsudku, nebo ovlivnit jeho kvalitu, a účinným způsobem tak rovněž vyřešit určitý problém.

Méně někdy znamená více

Je snazší se soustředit pouze na několik málo věcí současně. Zejména v dnešní době je velmi snadné být zahlcen informacemi a vědomým způsobem dospět určitého rozhodnutí je rovněž znesnadněno. Toto je obzvlášť patrné u osob s ventromediálním poškozením mozku. Zdá se, že naše podvědomí se lépe vybavené k tomu, aby vyhodnotilo v záplavě informací, co je skutečně důležité a následně vytvořilo úsudek.

Nicméně s ohledem na nevědomé předpojatosti a další překážky, které mohou ovlivnit a narušit celkovou správnost konečného úsudku, Gladwell navrhuje do jisté míry vyvážený přístup, kombinující vědomé a podvědomé rozhodování. Navrhuje, že v případech rozhodování o komplexnějších záležitostech, je lepší spoléhat na naši podvědomou intuici. Samozřejmě to vše za předpokladu, že si budeme uvědomovat, že rozhodnutí plynoucí z našeho podvědomí mohou vykazovat v určitých ohledem jistou míru předpojatosti a stereotypizace. Následně je proto na našem vědomém odůvodnění, abychom se snažili tyto předpojatosti a stereotypu odstínit. Klíčovým sdělením zde nicméně je, že naše podvědomé rozhodování je založené na porozumění a nikoliv na informacích. Porozumění je formováno na základě mnoha let zkušeností. Podvědomá mysl je poté lépe vybavena, aby porozumění užívala v komplexních situacích.

Jak je důležité být vysoký

Pokud jde o nevědomé stereotypy, je těžko uvěřitelné, co všechno ve skutečnosti hraje roli při utváření si názoru na konkrétní osobu. Tak například, výhodu, jakou mají vysocí lidé nelze dostatečně přecenit. Vypadá to, že na podvědomé úrovni, hodnotíme vyšší muže lépe. Gladwell zde odkazuje na studii, ve které výzkumníci zjistili, že vysocí lidé nadprůměrného vzrůstu tvoří velmi významný podíl všech osob zastávajících vedoucí pozice ve firmách v porovnání se zbytkem populace. Rovněž podíváme-li se na vzrůst amerických prezidentů zjistíme, že jde také, až na nějaké výjimky, převážně o vysoké muže. George Washington a Thomas Jefferson museli být skutečnými obry, když uvážíme dobu, ve které žili.

Blink je vynikající kniha, ve které je možné spatřit záblesk určitých témat, kterým se Gladwell následně věnuje ve svých dalších dílech, jako např. v Outliers nebo Talking to Strangers (v českém překladu Proč si nerozumíme). V Outliers, Gladwell pojednává o tvrdé práci a úspěchu. Návaznost je zde možné spatřovat v době, která je zapotřebí k vybudování nezbytného porozumění, aby naše podvědomí bylo schopné činit lepší rozhodnutí. V Talking to Strangers se Gladwell zase zabývá podvědomími předpojatostmi. Ty velmi často vedou k mylné představě, že skutečně rozumíme nebo známe určitou osobu (rozuměj cizince). Dosud vše co jsem od Malcolma Gladwella četl stálo rozhodně za přečtení. Blink, Outliers i Talking to Strangers mohu jedině doporučit.

2 Comments

  • Děčínský

    Je překvapivé, jak se na tomto webu, objevují tituly, a hlavně kometáře, které se příliš neobjevují na podobných webech. Jsou to dost náročné myšlenky, ale myslím, že jsou málo potřebné ke zdravému prožití života. Ale to je, jako velmi často, názor relativní, vzhledem k různorodosti populace. Těžko někdo dokáže své geny nějak zásadně změnit, ještě tak je využít. Také myšlení a zmiňovanou intuiici, nemůže nějaký myslící tvor změnit ke svému prospěchu. Podobné knihy mohou sloužit k bystření mysli a obživě. Je to pro tvorys IQ nad 110.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.