Zatracení elfové zase kují pikle a nad Zeměplochou se stahují mračna

Úžasná Zeměplocha od sira Terryho Pratchetta je moje srdcovka. Už druhý rok po sobě je proto první kniha roku právě od něj. Jako začínající tradice mi to přijde dobré. 

Čarodějky z Lancre a mágové. Dámy a pánové (pozn. elfové) je velmi povedená knížka ze zeměplošského cyklu (ostatně stejně jako všechny ostatní). Vskutku nejlegračnější a nejpodivuhodnější fantasy v této i jakékoli jiné galaxii. Na knihách od Terryho Pratchetta mám asi nejraději to prolínání skutečně vědeckého s fikcí a zdánlivými bláboly. A že je to skutečně tenká hranice, na které je třeba balancovat. Tak třeba objev „dvousměrné podstaty knihoprostoru“ mi přijde naprosto geniální. Vše, co bude napsané lze odvodit z toho, co už bylo napsané.

Vypsal jsem si několik citací, které mě obzvlášť pobavily:

„Je tady určitý lesk očí, který nacházíme u lidí, kteří zjistili, že jsou mnohem chytřejší než ostatní, ale zatím nepřišli na to, že nejchytřejší, co mohou udělat je zabránit těm ostatním, aby na to přišli také.“ – myslím, že to je o mladé Esme Zlopočasné

„[…] a pak je tady ta pitomá kočka, kterou objevili, co ji strčíš do krabice a ona je mrtvá i živá současně.“ – Vzoromil Výsměšek o práci mladíků z budovy silnoproudé magie na Neviditelné Univerzitě v Ankh-Morporku

„Požádal jste ji, aby odemkla dveře?“ „Udělal jsem něco lepšího. Já jsem jí to přikázal.“ – Verence, budoucí král Lancre o jeho jednání vůči své nadcházející, Magrátě Česnekové

Víte paní Oggová, způsob, jakým vy projevujete úctu svému bohu je takový, že kdyby vás při tom viděl průměrný ateista, zezelenal by závistí.“ – Král elfů na Gytu Oggovou