Filozofie

Jaká varování by si měl „člověk božský“ vzít k srdci?

Kniha do jisté míry vychází z obsahu autorovy jiné knihy, Homo deus, a to zejména ve věcech takzvané technicko-biologické revoluce a jejích důsledků. Harari se letmo dotýká i vyprázdněného prostoru po ideologii, který stále čeká na zaplnění novým světonázorem lépe reagujícím na realitu současnosti. 

Boj o svobodnou volbu

Některá témata, nebo jejich zpracování, na mne nicméně působila protichůdně. Tak například autor polemizuje, že neexistuje svobodná volba, resp. že vůle člověka je jen produktem biochemických procesů v těle, které mají kořeny v naší genetické výbavě a evoluci. Svobodná volba je tak do jisté míry iluzí. Zároveň, ale hovoří o tom, že algoritmy budou v budoucnu hrát stále větší roli při utváření této vůle člověka.

Znamená to tedy, že se jako lidé budeme méně řídit biochemickými procesy v našem vlastním těle, ale více algoritmy mimo něj? Takový odklon naznačuje vědomé rozhodnutí, jak se to ale má s tvrzením, že vědomé rozhodnutí je iluzí? Něco v našich biochemických procesech v mozku přece bude muset rozhodnout o tom, že se budeme řídit algoritmem. V konečném důsledku se tak jako tak stále budeme řídit biochemickými procesy v našem vlastním těle. Jedině snad, že by vnější algoritmy vnímané z okolního světa nějakým způsobem přeprogramovaly i tyto procesy. 

Komplexní úvod do problematiky, ale pořád jen úvod

V každém případě autor v knize mistrně spojuje jednotlivá témata. Pokud se jimi ale člověk již dříve trochu zabýval, zjistí, že jde vždy z velké části „pouze“ o jakýsi úvod do problematiky. Ostatně to je s ohledem na šíři záběru očekávatelné. Přidanou hodnotou konečně není hloubka analýzy, ale právě šíře záběru, nadhled, komplexnost, souvislosti a čtivost.

Trochu o smyslu života

Zvlášť poutavá je poslední část knihy, kde Harari pojednává o smyslu života. Mnohdy až úsměvným způsobem kosí lidstvem vybudované příběhy o smyslu života založené především na náboženství a dalších příbězích. Není nicméně zřejmé, co bez těchto příběhů zůstane. Orientace na současnost a prožitek smyslů, jak by se mohlo zdát z poslední kapitoly knihy? 

One Comment

  • Děčínský

    Knihu jsem nečetl, ale z recenze se mi autor knihy jeví jako materialista. Recenzentu se zdá, že vnější algoritmy vznikají bez činnosti mozku? Všechny algoritmy tak vznikaly a vznikají, a budou se zřejmě měnit podle vývoje mozku,-ů, tak jako od samých počátků vzniku živé hmoty. Nejsem vědec, ale logicky by to tak mělo být, jestliže autor připouští, že činnost mozku je chemický proces. Asi si knihu vypůčín, abych se neblamoval.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *