Beletrie

Chatrč | Wm. Paul Young

Věříte v Boha?

Pokud je Vaše odpověď ANO/NE/NEVÍM, pak je toto kniha pro Vás.

V případě, že jste na výše uvedenou otázku odpověděli „ANO“, možná Vám tato kniha rozšíří obzory a nabídne jiný úhel pohledu. Pokud jste odpověděli „NE“, možná Vám kniha alespoň trochu přiblíží Boha jeho mnohem originálnějším vykreslením, než je to „obvyklé“. Pokud jste odpověděli „NEVÍM“, co můžete ztratit? Možná Vám kniha pomůže najít cestu k jednoznačnější odpovědi.

Přestože se v pozadí knihy odehrává hrozivý příběh jedné malé holčičky, jejím hlavním motivem je velmi specifické pojetí Boha. Zpočátku jsem ke knize byla velmi skeptická, protože autor sám je již od dětství hluboce věřící (rodiče působili jako misionáři v Papui-Nové Guineji prvních 6 let jeho života, otec později pracoval jako pastor). Já naproti tomu, k náboženství jako takovému, příliš pozitivní vztah nemám. Takže jsem přirozeně předpokládala, že mi myšlení autora, a tedy i styl psaní, budou na hony vzdálené. Přesto mi to nakonec nedalo, a knihu jsem si, spolu s dalšími desítkami milionů čtenářů z celého světa, koupila a pustila se do jejího čtení.

Musím říct, že i přes vážnost tématu jsem se při ní několikrát od srdce zasmála, protože s takto originálním uvolněným pojetím Boha při zachování jeho trojjedinosti jsem se ještě nikde nesetkala. Je mi jasné, že kniha může být právě z tohoto důvodu považována za velmi kontroverzní, mně se však právě díky tomuto zapsala do paměti. Také z mého pohledu Boha trochu více polidštila, což hodnotím velmi pozitivně, přestože pro některé čtenáře (obzvláště pro ty, kteří si na úvodní otázku odpověděli „ANO“) může právě toto být kamenem úrazu. Mně však autorovo pojetí dává mnohem větší smysl než společností od pradávna vnucovaná konkrétní „podoba“ Boha, víry a souvisejících povinných rituálů.

Musím přiznat, že náboženství jako takové vnímám v této souvislosti spíše negativně, a to především právě kvůli neustálým potřebám jeho „institucionalizace“ a trvání na dodržování striktních pravidel, které téměř vylučují jeho jakékoliv subjektivní pojetí. Hlavním poselstvím uvedené knihy však je, že každý vnímá Boha jinak a jeho podoba (a potažmo i víra jako taková) tedy závisí na osobním přístupu a představivosti každého jednotlivce zvlášť, proto má tento zajímavý příběh své místo i v mé knihovně.

2 Comments

  • Roni

    Musím říct, že věřím spíše ve víc bohů. Nebo v přírodu. Nebo v tak něco. Tahle knížka ale vypadá rozhodně zajímavě pro všechny skupiny ANO-NE-NEVÍM. Za přečtení asi stojí. Napíšu ji na seznam 🙂

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.