Články

To nejlepší z roku 2021

Na rok 2021 jsem si dala za cíl přečíst alespoň 50 knih. Podařilo se! Rok jsem zakončila Nejšťastnějším mužem na Zemi od Eddieho Jaku, který byl mou 57. knihou. 

V letošním roce jsem opět četla takový mix všeho, některé knihy jsem četla již po několikáté (Kroniky prachu, které se skvěle hodí k vánočním svátkům, Farmu zvířat, která vyšla v novém vydání či Antigonu od Sofokla) a spoustu nových knížek jsem si oblíbila. Níže uvádím mých TOP 5 za tento rok.

„Milý světe“, zašeptala, „jsi velmi krásný a já jsem šťastná, že tu mohu žít“

Anne of Green Gables od L. M. Montgomery (v češtině vyšlo jako Anna ze Zeleného domu) si mě okamžitě získala svou dětskou bezelstností a neskutečnou představivostí.

Sirotek Anne, která ve všem hledá to dobré, musí nutně přirůst k srdci každému, kdo se do této knihy pustí. Jedná se o kanadskou klasiku, která poprvé vyšla v roce 1908 a nové čtenáře si získává dodnes. Knihu, která mě dojala (což se mi nestalo již několik let) jsem obratem zařadila mezi mých 6 úplně nejoblíbenějších knížek, a to už je něco! Pokud jste se s Anne ještě nesetkali, vřele Vám ji doporučuji, je to skvělá kamarádka a neskutečně inspirativní bytost.

Poprvé ve škole v 17 letech

Životopisné dílo Educated od Tary Westover (v češtině vyšlo jako Vzdělaná) předčilo všechna má očekávání. Kniha je psána tak poutavě, že máte chvílemi pocit, že čtete román, nikoliv autobiografii. 

Autorka popisuje své dětství a dospívání v rodině ortodoxních mormonů, kteří nevěřili ve veřejný vzdělávací systém, ve veřejné zdravotnictví apod. a proto všechny své děti vzdělávali doma. Vzdělávání často spočívalo v tom, že dali dětem do ruky nějaký sešit a řekli jim, ať si jdou do sklepa vyřešit nějaké příklady a tím to končilo. Všechny zdravotní problémy léčili bylinami, a to včetně popálenin třetího stupně, rozbité lebky apod. Několik dětí, včetně autorky knihy dokonce nemělo ani rodný list, protože rodiče byli přesvědčení, že bude lepší, když se o nich vláda vůbec nedozví. Autorka se nakonec ve svých 17 letech rozhodla začít chodit do školy. Poté co se vzpamatovala z prvotního šoku a naučila se, co znamená „učit se“ (původně myslela, že si stačí listovat knihou a prohlížet si obrázky), se nakonec dostala na Cambridge University, kde získala doktorát. Její příběh je opravdu neuvěřitelný a ukazuje, jak velkou moc má odhodlání a motivace.

Být rodičem není pro každého

Přestože je kniha Vrány od Petry Dvořákové velmi útlá, dokáže Vám během těch několika málo stránek naprosto vyrazit dech. Po jejím přečtení jsem měla podobný pocit jako po přečtení knihy Ten, kdo stojí v koutě (S. Chbosky) – musela jsem ji nějakou dobu vstřebávat.

Tento příběh by si měl povinně přečíst každý, kdo uvažuje o tom, že by si pořídil děti, případně i ten, kdo už je má. Děti snesou hodně, ale také jsou velmi křehké, a to zejména v pubertě, kde i, z pohledu dospělého, naprosto nevinný vtip může mít nedozírné následky. Není to sice „milé“ čtení, ale o to je celý prožitek silnější.

Má první česká dystopie

Alena Mornštajnová si mne svými knihami již dávno získala, její nejnovější kniha Listopád je však něco úplně jiného. Jedná se o antiutopické dílo, které vypráví příběh o tom, jak by to bylo, kdyby listopadové události roku 89 nedopadly tak jak dopadly. 

Já jsem z této knihy byla nadšená! Samozřejmě to, jak by to u nás podle autorky vypadalo, kdyby k převratu nedošlo, není nic úžasného, ale o to napínavější celý příběh je. Za mě zatím asi nejlepší kniha Mornštajnové.

Pohlazení po duši

Taky máte občas rádi, když je kniha prostě jen milá? Já určitě! Pokud nějakou takovou knížku hledáte, pak mohu doporučit Příběh Arthura Truluva od Elizabeth Berg.

Kniha vypráví příběh o Arthurovi, který jezdí každý den navštěvovat svou zesnulou manželku na hřbitov, kde si s ní povídá a vypráví jí o tom, jaký měl zrovna den. Na hřbitově se spřátelí s uzavřenou dospívající Maddy. Spolu se sousedkou Lucille, která po ztrátě, která ji postihne a v důsledku které těžko hledá smysl žít, nakonec všichni tři vytvoří naprosto nečekanou, specifickou, přesto však milující rodinu. 

Pocity při čtení této knihy krásně vystihl čtenář na databázi Goodreads, když uvedl: „The story of Arthur Truluv is like a hug in book form“ (příběh Arthura Truluva je jako objetí v knižní formě).

Už se těším, jaké zajímavé příběhy mi přinese rok 2022!

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.