Jaký je vztah mezi vědou a náboženstvím? Odporují si vzájemně, nebo se spíš doplňují? A je zde ještě stále místo pro náboženství?
Knižní série Velmi krátkých úvodů jsou super. Jsou úžasné v tom, že poskytují čtenáři zhuštěné informace o daném tématu. V tomto případě o vědě a náboženství.
Věda jako nové náboženství?
Existují vnitřní konflikty mezi vědou a náboženstvím? Ano. Ale jak jsem tušil, existuje také mnoho podobností nebo míst, kde se mohou vzájemně doplňovat.
Myslím, že v dnešním světě je místo pro vědu i náboženství (a to říkám jako ateista/agnostik).
Tyto dva systémy prostě slouží k různým účelům. Věda nejlépe popisuje svět, ve kterém žijeme, ale na rozdíl od náboženství nám nemůže poskytnout útěchu ani naději. Nepotřebuji se uchylovat mimo náš přirozený svět, abych našel smysl života (stejně je odpověď 42). Ale nevidím důvod, proč by ostatní nemohli (pokud nevnucují své názory ostatním).
Pokud jde o podobnosti mezi vědou a náboženstvím, při čtení (poslouchání) knihy se ukázalo, že lidé, kteří se odvolávají na vědu se často snaží vyvodit, co „by mělo být“ z toho, co „je“ v přírodě (např. ve vztahu k etice a morálce).
Příroda nám však ze své podstaty nic takového neříká. To je v zásadě stejné jako v případě náboženství, které poskytuje vodítko k tomu, co „by mělo být“ na základě toho, co „je“ napsáno v posvátných písmech.
Strukturálně, alespoň co se účinků týče, jsou si proto v tomto ohledu oba systémy dost podobné. Je možné, že věda je proto také náboženstvím? A že „věk tradičního náboženství“ pokročil do „věku vědy“?
Od Galilea k Evoluci
Autor poskytuje stručný úvod do tématu pomocí příběhu Galilea Galilei a jeho konfliktu s katolickou církví. Dále také na sporu mezi evoluční teorií a teorií inteligentního designu (kreacionismu).
Je to velmi zajímavé a když nic jiného, ilustruje to, jak taková témata často vykazují mnoho myšlenkových vrstev.
Lze Boha nalézt pouze v mezerách nebo je ve všem kolem nás (panteismus)? Je Bůh v zásadě lhostejný k tomu, co se děje ve světě (deismus), nebo je schopen podle svého rozmaru zasahovat do lidských záležitostí i přírodních zákonů, nebo je dokonce občas vměšující (teismus).
To přímo souvisí s filozofičtější otázkou, co je Bůh? Otázka vedoucí k diskusi, která zdaleka nemá jen dva konečné body – buď „není žádný Bůh“ nebo „existuje Bůh a je všemocný“.
Bez jakýchkoli hlubších znalostí o filozofických aspektech náboženství a stavění pouze na mých myšlenkách (možná docela jednoduchých a laických ve své podstatě), nezatížených rozsáhlým skutečným výzkumem v této věci, si myslím, že pokud máme na velmi základní úrovni přijmout, že Bůh (ať už je to příroda, princip, vesmír nebo cokoli jiného) je (personifikovaná) abstrakce známého, neznámého nebo obojí, náboženství a věda by se mohly vzájemně doplňovat.
Přírodní svět vědě, spasení náboženství (ale pouze těm, kteří o to stojí)
Přiznávám, že je pro mě těžké porozumět představám o Bohu, které jej ztotožňují se skutečnou osobou nebo entitou. Je to důsledek toho, že to, co je v písmech (např. Bibli), bereme příliš doslovně, což mě vede k otázce o povaze Bible.
Já osobně považuji Bibli za zajímavé literární dědictví. Ale mělo by se to brát doslova? Ne. To však neznamená, že nemůže obsahovat jistou moudrost zakódovanou do řádků v něm uvedených.
Líbí se mi myšlenka, že Bible má být neustále vykládána (sv. Augustin), protože je třeba brát ohled na skutečnost, že byla psána v dobách historického a socioekonomického kontextu velmi odlišného od dnešního světa. Nemohu si však pomoci, ale myslím si, že spoléhat se na zjevení ultimátní pravdy, která se týká mimo jiné našeho chápání struktury reality, je poněkud zastaralé.
Ostatně, jak autor v knize uvedl, již v dobách Galilea Galilei, bylo otázkou, do jaké míry by Bible (a církev) měla být relevantní, pokud jde o záležitosti, které se týkají našeho chápání reality.
V dnešní době je víceméně akceptováno, alespoň v západní části světa, že by ve vztahu k těmto otázkám měla mít hlavní úlohu věda. Ale jak jsem uvedl na začátku tohoto textu, nemyslím si, že by to mělo být na úkor náboženství a jeho primárnímu účelu.
