Pravděpodobně jedna z nejlepších knih o Bitcoinu, které jsem četl. Je v ní od všeho trochu. Bhatia přesvědčivě nastiňuje historický proces vývoje peněz, fungování moderních měnových systémů a dále velmi podrobně popisuje a analyzuje finanční krach v roce 2007. V návaznosti na tyto základy přechází Bhatia k základům Bitcoinu a, což je možná nejdůležitější, předkládá představu, jak by mohla a měla ve skutečnosti vypadat nová generace peněžního systému založeného na Bitcoin standardu.
Obrovskou výhodou je také to, že Bhatia píše bez zbytečné či agresivní rétoriky, kterou lze nalézt např. v Ammousově Bitcoin standardu, což je velmi na úkor kvality samotné knihy. Nik Bhatia podává solidní, na fakta zaměřený přesvědčivý popis daného tématu a předkládá jej snadno přístupnou a korektní formou.
Vrstvené peníze
Po historickém nástinu vývoje moderních peněz a popisu systému fungujícího na bázi zlatého standardu Bhatia představuje stěžejní myšlenku knihy – myšlenku vrstvených peněz. Jak autor vysvětluje, znamená to, že peníze existují ve vrstvách, na jejichž základě je následně vybudován základní peněžní systém. Bhatia dále přibližuje vrstevnatou strukturu dnešního měnového systému, jehož světovou rezervní měnou je americký dolar. To zahrnuje i tzv. eurodolary (off-shore dolary), tj. dolary vytvořené mimo území USA a působnost FEDu.
Odhalení skutečnosti, že to, co v našem současném systému nazýváme „penězi“, ve skutečnosti existuje pouze ve třetí vrstvě „peněžní pyramidy“, nám pomáhá odhalit vnitřní křehkost celého peněžního systému. Zde přichází na řadu důkladná analýza finanční krize z roku 2007. V některých částech však možná až příliš technická.
Základy Bitcoinu a další vrstvy
V návaznosti na zjištěné křehkosti dnešního měnového systému Bhatia čtenáře seznamuje se základy Bitcoinu a nástinem fungování protokolu, co je to těžba bitcoinů a důkaz práce (Proof of work) a dalšími technickými základy, například jak vlastně probíhá proces vývoje a zdokonalování Bitcoinu. Na tomto místě je důležité rozlišovat mezi Bitcoin protokolem a peněžní jednotkou bitcoin (BTC). Zatímco BTC dnes představuje lukrativní třídu aktiv, která láká nové investory a spekulanty svým zběsilým objevováním cen, Bitcoin protokol / síť může mít potenciál tvořit možnou páteř nového finančního systému podle Bitcoin standardu.
V současné době je stále jasnější, že hlavní cestou vývoje Bitcoin protokolun za účelem škálování je zavádění dalších vrstev namísto zásahů do základních aspektů samotného protokolu (velikost bloku atd.). Proto vznikla tzv. Lightning network. Jedná se o řešení založené na druhé vrstvě postavené nad bitcoinovým blockchainem, které umožňuje škálování a poskytuje všechny funkce, které bitcoinový blockchain nemůže poskytnout (především konečnost vypořádání, objem a rychlost transakcí). Bitcoin je často kritizován, že je příliš pomalý a poskytuje kapacitu pouze pro několik transakcí za sekundu, zatímco například VISA poskytuje tisíce transakcí za sekundu. Lightning Network tento problém řeší a umožňuje Bitcoin ekosystému vyrovnat se službám, jako je VISA. Možná i proto VISA a další začínají postupně rozpoznávat Bitcoin jako novou příležitost a nacházejí si k němu cestu prostřednictvím partnerství s některými slibnými začínajícími firmami v této oblasti (např. Strike Jacka Mallerse).
Přitom není vůbec potřeba, aby existovaly alternativní mince (altcoiny), které se snaží kompenzovat neschopnost Bitcoinu škálovat v hlavním blockchainu. Je to z toho důvodu, že tato vlastnost má svoji daň. Myriády altcoinů, které vznikly proto, aby byly schopny právě toho (škálovat na hlavním blockchainu), obvykle vznikají jako projekt jednoho zakladatele nebo uzavřené skupiny zakladatelů, kteří nad ním vykonávají absolutní kontrolu. Bitcoin je naproti tomu decentralizované řešení. Neexistuje žádná centrální autorita, která by měla konečné slovo v tom, co se s protokolem děje. Úrovně decentralizace je dosaženo díky možnosti, že v podstatě každý z nás může provozovat tzv. uzel (node) a ověřovat transakce v bitcoinovém blockchainu sám za sebe. Pokud by se v minulosti zvětšila velikost bloku, jak se o tom mluvilo, aby se dosáhlo lepší škálovatelnosti na hlavním blockchainu, celá síť by se pravděpodobně stala mnohem centralizovanější, protože provoz uzlu by byl pro jednotlivce velmi zatěžující. Proto si myslím, že bylo dobrým rozhodnutím ponechat velikost bloku na nižší hodnotě, aby mohl uzel provozovat kdokoli, a zajistit tak decentralizaci sítě.
Úžasný nový svět Bitcoin standardu
Asi nejcennější částí knihy je Bhatiův návrh, jak přesně by mohl nový měnový systém založený na Bitcoin standardu vypadat. Myšlenka bitcoinového standardu není nová, neboť ji ve své knize zhruba představil již Saifedean Ammous. Ale teprve v Bhatiově knize Layered Money jsem se poprvé setkal s poněkud konkrétnějším návrhem.
Bhatia předpokládá, že nový peněžní systém by mohl běžet na Bitcoin protokolu, zatímco BTC byl zároveň první vrstvou peněz. Na nižších vrstvách peněžní pyramidy by však mohly existovat i jiné typy peněz. Bhatia dokonce počítá s tzv. digitálními měnami centrálních bank (CBDC). Bhatia předpokládá, že CBDC vydávané jednotlivými centrálními bankami by mohly fungovat na druhé vrstvě sítě. Domnívám se, že by potenciálně mohly být i frakčně rezervované. CBDC by mohly být vydávány buď jako „maloobchodní peníze“, nebo jako „velkoobchodní peníze“. V prvním případě by mohly být komerční banky zcela obejity a vyřazeny z rovnice, neboť přímými příjemci těchto peněz druhé vrstvy by byli spotřebitelé. V druhém případě by komerční banky zůstaly příjemci CBDC. V rámci takového uspořádání (CBDC jako velkoobchodní peníze druhé vrstvy) by pak komerční banky mohly vydávat tzv. stablecoiny jako peníze třetí vrstvy navázané na CBDC (podobně jako v současném systému, v němž úvěry poskytnuté bankami existují pouze jako položky v rozvahách komerčních bank).
Proč Bitcoin?
Nik Bhatia předpokládá, že by mohlo existovat několik CBDC; každá z nich by však byla vzájemně směnitelná nebo směnitelná za BTC. Takové zaměnitelnosti by mělo být možné dosáhnout prostřednictvím tzv. atomových swapů, automatizovaných algoritmů pracujících co nejvíce bez tření s využitím myšlenky chytrých kontraktů. To předpokládá, že všechny CBDC budou založeny na vzájemně kompatibilní technologii distribuované účetní knihy (DLT), nejlépe na Bitcoinovém blockchainu. Přestože mi celá myšlenka připadá velmi zajímavá, nemohl jsem se sám sebe neptat: „Co když budou CBDC založené na jiné DLT nekompatibilní s Bitcoinem?“.
Budeme-li si hrát na ďáblova advokáta, proč by v takovém uspořádání byl Bitcoin vůbec potřeba? Nemohou centrální banky prostě vytvořit své CBDC na vlastním soukromém DLT nebo použít jinou technologii než Bitcoin? Nevidím důvod, proč ne, snad kromě síťového efektu, který Bitcoin má. Argumentem zde je, že Bitcoin je pro potenciální „nový měnový systém“ tím, čím je protokol TCP/IP pro internet. A že internet je také jen jeden. Ačkoli bych si velmi přál, aby Bitcoin byl v epicentru nového peněžního systému, pochybnosti vyjádřené v tomto odstavci pro mě zůstávají bolavým místem celého tohoto konceptu (tj. postavení sítě Bitcoin v novém peněžním systému, nikoli životaschopnost BTC jako nové třídy aktiv).
Právo na měnovou denominaci
V návaznosti na myšlenku struktury nového měnového systému Bhatia tvrdí, že existuje (ačkoli dosud nebylo uznáno) „právo na denominaci měny“. Jinými slovy svoboda volby peněz. Každý by se mohl rozhodnout, zda bude své jmění ukládat v BTC, CBDC nebo stablecoinu komerční banky. To jde ještě dál a nechává prostor myšlence, že existuje množství měn nevázaných na konkrétní geografické území, skutečné internetové peníze (o této myšlence hovořil například Tomáš Sedláček a Kicom zde: https://www.youtube.com/watch?v=y0Q2HMNGo58). V důsledku toho by mohla existovat celá řada internetových měn (např. každý větší eshop by mohl mít jednu), přičemž ty by byly zároveň okamžitě směnitelné za CBDC nebo BTC díky atomovému swapu. Vskutku úžasný nový svět. Není pochyb o tom, že jde o intelektuálně podnětnou myšlenku, jak by Bitcoin standard mohl a měl fungovat; nelze však říci, zda se tak skutečně stane. Přinejmenším ne nyní. Dost možná tato představa zůstane jen další naivní utopií.
Co dále?
Přesto se mi toto konkrétní pojetí Bitcoin standardu velmi líbí, zejména proto, že toto nastavení jednoduše ponechává prostor pro zákaznicky přívětivé uživatelské rozhraní a potenciálně nevyžaduje, aby každý měl nějaké technické schopnosti, jako je tomu v případě vlastní správy BTC. Mít systém založený na Bhatiově myšlence bitcoinového standardu by poskytlo technicky zdatným lidem možnost být „svou vlastní bankou“ a samostatně opatrovat peníze první vrstvy (BTC) a provádět transakce pomocí Lightning Network, aniž by se museli spoléhat na jakoukoli třetí stranu. Pro zbytek lidí by však stále bylo možné mít své účty v bance tak, jak jsou zvyklí, a kontrolovat si tam zůstatek svých prostředků, aniž by se museli cokoli učit nebo museli měnit své vzorce chování, nemluvě o tom, že by byli za své prostředky výhradně odpovědní. Nezáleží na tom, že základem toho všeho by byl Bitcoin protokol, a že platby prováděné mezi jednotlivými bankovními účty by rovněž využívaly Lightning Network; koncoví uživatelé by o tom prostě nemuseli vědět.
To do jisté míry odpovídá na některé z mých obav, proč Bitcoin nemusí uspět. Jednoduše proto, že ne každý je schopen nebo ochoten se vzdělávat v tom, jak to funguje nebo jak zvládnout technické aspekty. Rozhodně nelze jen tak předpokládat, že se všichni lidé změní ve svých způsobech a na tomto předpokladu stavět očekávání, že se Bitcoin skutečně ujme. Mít představu o tom, jak by Bitcoin mohl fungovat tak nějak v rámci stávajícího „systému“, nebo se dokonce „systémem“ stát, aniž by to vyžadovalo zásadní změnu chování ze strany všech, je velmi dobrá zpráva.
