Články

Nesuď knihu podle obalu aneb jak vybírat knihy?

Nesuď knihu podle obalu. Je to jistě povrchní, ale ruku na srdce, kdo to alespoň někdy neudělal. Obal knihy je velmi často to první, s čím přijdeme do styku. Je tak první věcí, která má vůbec možnost upoutat naši pozornost. Ať chceme nebo ne, podvědomě si utváříme názor už v prvních vteřinách, kdy náš zrak na konkrétní knihu padne.

Jakým způsobem ale vybírat knihy? Každý má asi svůj způsob. Já v zásadě kombinuju přístup intuitivní a metodický.

Intuice se nemýlí

V prvním případě jde vlastně o onen povrchní způsob, kdy knihu soudím podle obalu. Záleží na prvním dojmu, který ve mě kniha vyvolá v okamžiku, kdy ji vidím v knihkupectví nebo knihovně. Musím ale přiznat, že v knihovně jsem už dobrých několik let nebyl. Něco na knize většinou upoutá mou pozornost aniž bych přesně dokázal určit, co to je. Zajímavé ovšem je, že když už mi kniha tímto způsobem padne do oka, většinou je to trefa.

Tímto způsobem mě například zaujala kniha Nasadit vlastní kůži od Taleba nebo Talking to Strangers (v českém překladu Proč si nerozumíme) od Gladwella. V obou případech se jednalo o knihy, které na mne velmi zapůsobily a i po jejich přečtení se k nim rád vracím. Co víc, díky tomu, že kdysi upoutaly moji pozornost, jsem se vůbec o těchto dvou autorech dozvěděl a mohl si tak přečíst jejich další díla. Nebýt proto prvotního povrchního úsudku, možná bych tyto knihy nikdy nevzal do ruky a nepřečetl je.

Hezky metodicky

Pokud jde o ten druhý, metodický, způsob výběru, tak ten se většinou týká knih, o kterých se zpravidla dozvím z podcastů, ve kterých lidé často své tipy na knihy zmiňují. Aniž bych věděl, jak kniha vypadá, upoutá moji pozornost její obsah. Konkrétní knihu pak přidávám na seznam „k přečtení“ po uskutečnění prověrky na Goodreads či Databázi knih nebo ČBDB, kde se dívám na celkové skóre a letmo si pročtu nějaké komentáře. Zajímavé je, že se zpravidla zaměřuji na negativní recenze. Snad proto, že ty nejspolehlivěji odhalí slabiny, které by mi na knize mohly vadit a dále mne odradit. Po přečtení negativní recenze je snadné si pro sebe vyhodnotit, zda to, co konkrétnímu recenzentovi vadilo, bude vadit i mně nebo naopak. Drtivou většinu knih, které si chci přečíst, jsem vybral právě tímto způsobem.

Řekl bych, že zkrátka z kombinace povrchního s nepovrchním vzniká celkem zajímavá směsice knih, které stojí za přečtení. Že by proto přece jen soudit knihu podle obalu, alespoň někdy, nakonec nebylo jenom špatné?

2 Comments

  • Lenka

    Ahoj L 🙂

    Naprosto souhlasím. Já jsem si dokonce všimla, že se mi z nějakého důvodu mnohem více líbí obálky žánrů, které čtu, zatímco obálky žánrů, které nemám ráda, se mi často nelíbí. 😀 Thrillery mě třeba obálkou neupoutaly nikdy. 🙂

    A s těmi negativními recenzemi – taky to tak mám. Čtu je přednostně. Ze stejného důvodu jako ty. 🙂

    Jinak pěkný článek!

    Lenka

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.