Umělá inteligence spisovatelem a knihy na míru
Může být umělá inteligence kreativní? Vypadá to, že ano. Podle všeho může být třeba i spisovatelem. Třeba jednou budeme za klasiku považovat kromě Hemingwaye, Jane Austen a Tolstoje také díla vytvořená neuronovými sítěmi umělé inteligence.
Digitální spisovatel
Skrze podcast Budoucnost R od Českého rozhlasu jsem se nedávno dozvěděl o projektu Digitální spisovatel. Nadšenci z Alpha Industries vytvořili v rámci tohoto projektu sérii krátkých povídek díky využití algoritmů neuronových sítí GPT2 a GPT3. Jde o neuronové sítě, které vznikly na platformě OpenAI. Tedy platformě, která má za cíl vyvinout algoritmy umělé inteligence, které budou přístupné široké veřejnosti. Na těchto neuronových sítích je následně možné dále stavět a vyvíjet různá řešení, která využívají umělou inteligenci v řadě dalších oblastí. Digitální spisovatel je jedním z takových projektů.
Autorem povídek je tedy umělá inteligence či algoritmus, který na základě pečlivě zvoleného souboru vstupních dat vytvořil originální literární díla dle zadaných parametrů. Jednotlivé povídky si můžete poslechnout zde.
Osobně mě tyto věci zajímají, a proto jsem si některé povídky se zaujetím poslechl. Podle mého skutečně nelze poznat, že je nevytvořil člověk. Skutečnost, že umělá inteligence předčila člověka ve hrách či sportech (!) jako jsou šachy nebo Go už dnes vlastně nikoho moc nepřekvapí. Ostatně v těchto případech je převaha umělé inteligence zřejmá. Uzavřený soubor možností a jasně daná pravidla zvýhodňují čistou sílu výpočetního výkonu nad kreativitou nebo nějakou jinou, rádoby lidskou vlastností.
Může se ale umělá inteligence stejným způsobem stát lepším spisovatelem, než jakým je člověk? Teoreticky možné to je zcela určitě. Jak je vidět, ani veskrze kreativní činnost nezůstala neuronovým sítím a algoritmům strojového učení zapovězena. Mohou ale takto vzniklá díla být stejně kvalitní jako ta, která dnes považujeme za světovou špičku? Domnívám se, že ano.
Kdo to bude číst?
Problém nejspíš nespočívá v tom, že by nebylo technicky možné, aby umělá inteligence vytvořila knihu, která bude po obsahové stránce stejně dobrá jako Milénium Stiega Larssona nebo Šikmý kostel od Karin Lednické. Otázkou je, zda se najde dost lidí, kteří by měli zájem si takovou knihu vůbec přečíst.
Při poslechu zmiňovaného podcastu na to ostatně přišla řeč. Mnoho lidí zkrátka nemá zájem si poslechnout ani krátké povídky. Natož pak celou knihu.
Přesto však, když jsem podcast poslouchal, napadlo mne, zda by přece jen nestálo za to vydat knihu, kterou vytvořily neuronové sítě. Moji pozornost by to zaujalo.
Kniha na míru
A. následně přišla s nápadem, že by mohlo být zajímavé mít možnost nechat si vytvořit knihu na míru. Jistě znáte ten pocit, kdy po přečtení zvlášť hezké knihy je vám tak trochu smutno, že jste příběh už dočetli. Svoji pozornost proto následně obrátíte k žánrově podobným dílům a zoufale hledáte další knihu, která by tematicky převzala štafetu po té, kterou jste zrovna dočetli.
Jaké by to ale bylo mít možnost nechat si na míru vytvořit příběh inspirovaný či na motivy toho, který jste zrovna dočetli? V něčem takovém by umělá inteligence mohla perfektně posloužit. Dočetli jste sérii o Harry Potterovi? Žádný problém, umělá inteligence vytvoří nový a originální příběh o kouzelnících a světě čar a kouzel. Ujíždíte na severské krimi a bavila vás Vesmírná odyssea? Proč nezkusit zkombinovat sci-fi s napínavým thrillerem? Každý by tak mohl mít svůj vlastní generátor příběhů.
Podle mého názoru je to docela zajímavý podnikatelský záměr. Škoda jen, že vlastně přesně o tom samém mluvil Jan Tyl z Alpha Industries ve zmiňovaném podcastu. Jejich cílem je v rámci dalšího projektu, který navazuje na Digitálního spisovatele, vyvinout takový generátor příběhů na mírů a celý proces spojit i se zakázkovou výrobou knihy. Uživatel pouze zadá parametry požadované knihy, kterou si následně v řádu několika desítek minut či hodin bude moct prolistovat.
Nedovedu si ale v tuto chvíli představit, jaké by byly náklady na vytvoření jedné takové knihy. Pokud vím, tvorba knihy je pořád relativně nákladnou záležitostí a její vydání v menším nákladu se kvůli vysokým fixním nákladům nemůže dost dobře vyplatit. Ale kdo ví, třeba je to také potenciální prostor pro zajímavé příležitosti.
…a spisovatelé nebudou mít co žrát
Těžko odhadnout, s jakým přijetím by se ovšem takový nástroj setkal mezi čtenáři na knižním trhu.
Asi ale není nijak odvážné tvrzení, že lidské spisovatele by tento nástroj o práci nejspíš nepřipravil. Knihy a spisovatelé zde byli stovky let, není proto důvod se domnívat, že zde další stovky let nezůstanou (viz Lindyin efekt). Je to podle mě v zásadě stejné jako v případě elektronických knih a audio knih. Ty také tištěné knihy nenahradily, ale spíše jen doplnily.
Dovolím si proto tvrdit, že ani knihy šité na míru by si stejným způsobem našly svoji cílovou skupinu aniž by to způsobilo pokles zájmu o knihy psané lidmi.
Příliš mnoho informací a proměny knižního trhu
Nicméně stojí za to se zamyslet nad tím, jakým způsobem by fenomén knih na míru ovlivnil knižní trh. V České republice je podle zprávy SČKN ročně vydáno zhruba 15 tisíc nových titulů. Subjektivně mi to připadá jako velmi vysoké číslo. Lze se zamýšlet nad kvalitou vydaných titulů a nad tím, zda je skutečně třeba, aby tolik knih vycházelo. Pokud si ale najdou své čtenáře, ostatně proč ne.
Na tuto skutečnost se ale dívám nejen z perspektivy knižního trhu jako takového. Knihy jsou především informací. Společně s časopisy, internetovými portály, blogy, sociálními sítěmi jsme v posledních dvou desetiletích nepochybně byli svědky bezprecedentního nárůstu masy informací. Knihy na míru by tento trend jistě dále umocnily. Podobně jako v jiných oblastech, zesílil by proto i na knižním trhu tlak na filtraci kvalitního obsahu.
V momentě, kdy by se knihy na míru na trhu ujaly a našly si určitou skupinu čtenářů, mám za to, že taková skutečnost by mohla do knižního trhu, který dnes vykazuje znaky rostoucí koncentrace, vnést čerstvý vítr v podobě narušení těchto struktur. S ohledem na povahu knih na míru, a s tím spojený požadavek spíše na menší náklad, věřím, že by mohl vzniknout prostor pro nakladatelství, která by logisticky zajišťovala vydávání knih na míru v malém nákladu rovněž za přijatelnou cenu (viz výše). To samé by jistě mohly dělat i velké nakladatelské domy a koncentraci na trhu dále prohlubovat, ale něco mi říká, že vznik a rozšíření specifické nakladatelské činnosti ve vztahu ke knihám na míru by mohl, alespoň nepatrně přispět k decentralizaci knižního trhu.